Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí – kolaborativní instalace na základě skutečného příběhu první žirafy v Československu. Zkoumá vztah společnosti, institucí a přírody. Je výsledkem spolupráce Evy Koťátkové s dětskými a seniorskými kolektivy.
Žirafí tele bylo uloveno a odtrženo od své rodiny. Žirafa byla lodí převezena do Hamburku, kde byla dlouho v karanténě, do Prahy ji dovezli srpnu roku 1949. Žirafka předčasně zemřela v březnu 1956. Tělo bylo věnováno Národnímu muzeu, jehož taxidermisté ho rozpustili a tekutinu vypustili do veřejné kanalizace. Zachována zůstala pouze žirafí kůže, která je tak křehká, že není možné ji vystavovat, uložena je ve studijním depozitáři NM.