Největší knihovna pro umění, architekturu a design

120 let v jedné z nejkrásnějších studoven

Unikátní fond Knihovny UPM byl budován od založení Uměleckoprůmyslového musea v Praze roku 1885. Mnoho svazků bylo získáno darem. Veřejná čítárna byla otevřena o dva roky později v Rudolfinu.

„Více než polovina knihovny uložena jest v zamčených skříních v postranní chodbě při uměleckém dvoře postavených a žádá-li čtenář knihu takto uloženou, musí zvláště v zimních večerech s lucernou vyhledána a z venku přinesena býti. Ve skříních těch stojí knihy dvěma řadami za sebou, jest tudíž pochopitelno, čekáme-li na přesídlení jako na vykoupení z těchto nesnesitelných poměrů.“

Zpráva kuratoria za správní rok 1899.

Po třinácti letech provozu ve stísněných prostorech byla Knihovna UPM slavnostně otevřena 20. listopadu 1900 v nově postavené budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V čítárně bylo místo pro 84 čtenářů. Interiér studovny se dochoval z velké části v původní podobě navržené architektem Josefem Schulzem a s barokními skříněmi upravenými pro knihovní sál.

Čítárna, jež jest spolu s kreslírnou, jest každému, kdo vážné cíle sleduje, zdarma přístupna.

Zpráva kuratoria za správní rok 1900.

Knihovna UPM byla od počátku veřejně přístupná, velmi oblíbená a hojně navštěvovaná. Do studovny je dodnes vstup volný. Nejvíce byly půjčovány časopisy, ornamentika, knihy o malířství, předlohy architektonické, předlohy dekorativního malířství a předlohy pro práce ze dřeva.

Předlohy jsou rozměrné kartony nejčastěji s architektonickými prvky
a dekorativními vzory pro dřevořezby, malby, textil. Jakožto příklady nejrůznějšího dekoru rostlinného, zvířecího, fantaskního a ornamentálního sloužily předlohy ke kopírování, pausování (prokreslování), obkreslování, napodobování a cvičení konstrukce ornamentů.

Předlohy byly vedle časopisů od počátku nejžádanější výpůjčkou a byly určeny dle svého druhu především studentům uměleckých škol, architektům, stavitelům, typografům a nejrůznějším řemeslníkům.

Výstava k výročí – nahlédnutí do fondu

Na výstavu byly vybrány ty nejzajímavější obrazové publikace. Důraz byl kladen zejména na historické tituly vydané v 19. a 20. století, pro které byla knihovna od otevření vyhledávána – předlohy, vzorníky, časopisy.

Představen bude také výběr knižních zajímavostí, které vynikají svým zpracováním i obsahem, jako například:

  • autorská ručně malovaná Studie květin, hub a motýlů
  • vzorník látek japonské firmy s podpisem Antonína Slavíčka
  • tištěný katalog k legendární výstavě moderního francouzského umění
    v roce 1902

  • módní časopis z roku 1830
  • vzorník skleněných půllitrů firmy Josef Inwald z roku 1898

K vidění budou netypické knižní vazby, malované vzory secesních šperků, překrásné květinové studie, předlohy pro ornamentální výzdobu nebo  typografii …

... ale zatím jen on-line ...

Výstava ve foyer Uměleckoprůmyslového musea v Praze byla plánována
k 120. výročí otevření knihovny 20. listopadu 2020,
zahájení se s ohledem na okolnosti posouvá na neurčito,
ale bude!

Sledujte novinky zde a na facebooku:
@knihovna.upm.cz
@upmpraha

HABENT SUA FATA LIBELLI

Das Weib im modernen Ornament

Ein Vorlagenwerk für alle Gebiete des Kunstgewerbes von Julius Klinger. Düsseldorf, 191?.

Spécimens de la Décoration et de L’Ornamentation au XIXe Siècle par Liénard. Berlin, 1866.​

Signatura: A925 – 125 listů rozdělených do tří částí

B 28 – Untertheil eines Möbles: Genre Heinrich II.

C 13 – Kamin mit Oberverzierung

Ukázka přírůstků ze zakoupené knihovny Antonína V. Barvitia

„Knihovna tato čítá 1126 děl ve více než 2000 svazcích a obsahuje mimo četná drahocenná stará díla architektonická a ornamentální, nejlepší architektonické publikace a velkou řadu děl o ikonografii, symbolice, o církevním náčiní a církevních rounách, velký počet monografií hlavně o italských umělcích a uměleckých místech a pod.“

Zpráva kuratoria za rok 1901

Der Ornamentenschatz

Ein Musterbuch stilvoller Ornamente aus allen Kunstepochen. Stuttgart, 1887

Architektonische Motive für den Ausbau und die Dekoration von Gebäuden aller Art nach beendigtem Rohbau

Mit besonderer Berücksichtigung der Renaissance. Leipzig, 1871

Das moderne Pflanzen-Ornament für die Schule von Wilh. Krause. Berlin, 1902.

Proben von Schriften und Initialen

Das kleine Buch der Tropenwunden

Historie Knihovny UPM

1885–1899 Rudolfinum

1884 – 11. prosince na schůzi Obchodní a živnostenské komory schváleny stanovy Uměleckoprůmyslového musea, předsedou komitétu pro sbírky a knihovnu se stal Vojtěch svobodný pán Lanna, od počátku byl štědrým dárcem do sbírek i fondu knihovny

1885 – Uměleckoprůmyslové museum otevřeno 7. února výstavou
v Rudolfinu; koncem prosince začíná nakupování knih, dary do knihovny již od roku 1878; ředitelem musea dr. Karel Chytil

1886 – 12. května otevřeny sbírky UPM v Rudolfinu

1887 – 4. října v Rudolfinu otevřena knihovna pro veřejnost, kustodem (druhým úředníkem muzea po řediteli) jmenován František Adolf Borovský

1897 – vydán tištěný katalog sbírky předloh o 21 105 položkách (sestavil F. A. Borovský, sbírka založena a katalogizována Karlem Chytilem). Katalog knihovny kromě předloh není možné vydat, protože je většina fondu kvůli nedostatku místa nepřístupná

1900 vlastní budova UPM

Nové prostorné a účelně zařízené místnosti měly za následek neobyčejnou, všechno očekávání převyšující návštěvu čítárny. Počet 9 195 čtenářů roku 1901 překvapuje tím více, že knihovna naše není jako v četných jiných městech zároveň školní knihovnou umělecko-průmyslové školy.

Zpráva kuratoria za správní rok 1901.

1900 – 18. listopadu otevřena nová budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze u příležitosti jubilejní slavnosti obchodní a živnostenské komory

1900 – v úterý 20. listopadu otevřena Knihovna UPM

1901 – přišlo 9 195 čtenářů, vypůjčili si celkem 42 077 knih a 102 054 předloh; evidováno přes pět tisíc svazků knih a přes 30 tisíc listů předloh v 435 krabicích; zakoupena  knihovna Antonína V. Barvitia –
1 126 děl ve 2 000 svazcích

foto NTM

V pátek 15. června ve 13.45 navštívil císař a král František Josef I. museum, byl uveden přímo do slavnostně vyzdobeného knihovního sálu.

J. Veličenstvo, vešed za volání “Sláva!” a “Hoch!” do sálu, odebral se na zvýšené podium.”

Zpráva kuratoria za správní rok 1901.

1909 umírá Vojtěch Lanna

1902 – dar Renáty Tyršové do sbírky ornamentálních rytin

1903 – dokončeno katalogizování a stavění Barvitiovy knihovny zakoupené roku 1901

1904 – návštěva knihovny stále vzrůstá, v zimních sobotách přijde až 100 čtenářů, celkem za rok 10 226 osob,
v čítárně vyloženo 97 časopisů a periodických děl z celého světa; F. X. Jiřík knihovním adjunktem

1905 – Zdeněk Wirth asistentem knihovníka; 11. března slavnostně otevřeno druhé patro muzea s expozicí sbírky Vojtěcha Lanny, vlastní musejní sbírky a obou interiérů ze světové výstavy v Paříži roku 1900

1906 – ve fondu přes 9 tisíc svazků, sbírka předloh obsahuje téměř 33 tisíc listů

1907 – vydán tištěný Katalog knih sestavený F. A. Borovským a Z. Wirthem

1908 – jubileum 60. let vlády Františka Josefa I. – 14. května návštěva Františka Ferdinanda d’Este; knihovnu navštívilo 12 264 osob, celkem bylo půjčeno přes 36 tisíc knih a přes 46 tisíc předloh; vyhlášena soutěž na vazbu katalogu knihovny

1909 – úmrtí Vojtěcha Lanny, dražba jeho sbírky u firmy Lepke v Berlíně – v zastoupení musea se za účastnili Karel Chytil a F. A. Borovský, z 1 988 dražených předmětů získáno pro muzeum 155 čísel za 161 tisíc K

1911 F. A. Borovský ředitelem musea

1910 – rozšíření skladiště knih, probouráno spojení se spodním skladištěm a zřízeno železné schodiště; knihovně odkázány architektonické knihy a fotografie Ant. Wiehla – 322 svazků,  15 map s 1211 fotografiemi (dlouholetý člen kuratoria zemřel 7. 11. 1910)

1911 – F. A. Borovský zvolen ředitelem muzea, F. X. Jiřík kustodem; dosavadní ředitel Karel Chytil odchází jako profesor dějin umění na univerzitu Karlo-Ferdinandovu; vydán Jubilejní spis o slavnosti založení UPM (1885–1910)

1911 – převzata darem knihovny Josefa Bayera, profesora na Vídeňské polytechnice (562 svazků, 29 map s 1316 fotografiemi); čítárnu navštívilo 12 343 osob; vyhlášena soutěž na ex-libris pro knihovnu – první cenu obdržel Fr. Kysela

Vedle sbírek předmětů musejních jest pýchou naší velká a vzorná knihovna musejní a nobyčejně cenná a obsáhlá sbírka předloh těch nejrozmanitějších. Tuto spravuje po dobu téměř 18 roků neunavný náměstek ředitelův, pan F. A. Borovský způsobem přímo vzorným.

Zpráva kuratoria za správní rok 1905.

Čtenáři dle povolání roce 2010

  1. žáci a žákyně umělecko-průmyslové školy
  2. akademičtí malíři a žáci akademie
  3. architekti, stavitelé
  4. posluchači techniky
  5. sochaři a modeláři

dále pak: studenti jiných ústavů, kresliči, profesoři, učitelé a učitelky, malíři pokojů, truhláři, řezbáři, typografové, zlatníci a klenotníci, litografové, malíři písma, vyšívačky, ciseleři a pasíři

Jak to chodilo v knihovně před 120 lety?

Co se změnilo a co je stejné dodnes? Zjistíte nejlépe čtením zábavného řádu knihovního!

12. Vypůjčovatel ručí za to, že věc vypůjčenou bez pohromy navrátí, a jest povinen nahodilou škodu dle ocenění správy knihovní nahraditi.

1914 začíná 1. světová válka

1912 – koupě Lannovy knihovny  u firmy Lepke v Berlíně – 192 děl ve 256 svazcích za 3 246 K; ve studovně vyloženo 125 periodik

1913 – sbírka předloh o 34 212 listech není již dále rozšiřována; získány cenné knihy díky odkazu zesnulého Eduarda rytíře Daubka; do čítárny přišlo přes 14 tisíc osob

1914 – F. A. Borovský pro nemoc odchází, ředitelem
F. X. Jiřík, knihovní adjunkt dr. Zdeněk Wirth povolán k vojenské službě; sbírky uzavřeny musejní sály propůjčeny k vyučování (budova Umělecko-průmyslové školy slouží jako nemocnice), knihovna
i přednášky pokračují; čítárnu navštívilo přes 15 tisíc osob

1915 – fond obsahuje 7 484 děl ve 14 082 svazcích;
celý rok Z. Wirth v aktivní vojenské službě; přišlo  14717 čtenářů, půjčili si 39 728 knih a 46 497 předloh

 

1919 doplňování fondu po válce

1916 – velmi malý nákup, přírůstek jen 174 svazků; přišlo 12 340 čtenářů, půjčili si 31 187 a 32 642 předloh

1917 – přišlo 11 004 čtenářů, půjčili si 27 691 svazků a 28 769 předloh

1918 – přírůstek 708 svazků, z toho 460 svazků jsou dary;
3. prosince 1918 založena kniha přání a stížností, poslední zápis je z roku 1988 a týká se nedostatečného osvětlení ve studovně

1919 – doplnění literatury z válečných let umožněno  zvláštní státní subvencí – nakoupeno za 19 168 K; ve fondu 15 569 svazků; asistentem ředitele PhDr. Karel Herain; přišlo 16 931 čtenářů

1920 – pokles návštěvnosti způsobený uhelnou kalamitou v lednu a listopadu, přišlo 13 063 osob

1921 – na nákup knih vydáno 42 652,59 K; doplněna sbírka výstavních katalogů; přišlo 14 858 čtenářů a vypůjčili si 38 061 svazků knih a časopisů a 26 548 předloh a fotografií

1922 – budování lístkových katalogů – jmenný a předmětný (odkazy na články), k volné dispozici návštěvníkům čítárny 119 odborných časopisů; nově zřízeno oddělení starých tisků; ve fondu přes 17 tisíc svazků; katalogizuje se Lannův dar starých tisků a módních časopisů; zemřel vrchní knihovní oficiál František Kellner (v knihovně od roku 1887), na jeho místo povýšila Helena Kubičková

 

1924 pozůstalost Josefa Schulze

1923 – zvýšení návštěv na 16 592 osob a výpůjček na 52 280 svazků, úbývá zájem o předlohy a fotografie; ukončena reorganizace fondu dle odborového třídění, knihovna rozdělena na 29 oddělení, nově zřízena oddělení fotografií a grafických prací

1924 – dar studií a návrhů z pozůstalosti po prof. arch. J Schulzovi (vytříděno prof. arch. J. Fantou), v konvolutu návrhy užitkových předmětů ze skla, vzory dlaždic, studie nábytku, tapet, dekorací, návrhy knižních vazeb

1925 – čítárnu navštívilo 17 211 osob

1928 – v knihovně již 17 speciálních sbírek

1930 – v čítárně uloženy všechny hlavní časopisy, pokračování v rozepisování věcného lístkového katalogu

1932 – nový lístkový katalog v nové skříni – 100 tisíc lístků – dodnes ve studovně jako katalog předmětový; přišlo přes 18 tisíc čtenářů, půjčeno téměř 113 tisíc svazků

1947 miliontá návštěvnice studovny

1933–1939 – Hana Volavková Frankensteinová ředitelkou knihovny

1937 – budování věcného/předmětového katalogu (knihy i články, asi 120 tisíc záznamů v roce 1985), založena sbírka reklamních nálepek
a pohlednic

1938 – knhovna stále otevřena denně od 9 do 19 hodin v neděli a ve svátek dopoledne

1939 – Oldřich J. Blažíček ředitelem knihovny – sbírky ukryty mimo Prahu, museum zavřeno,
v budově UPM je sídlo firmy Letov – opraváři letadel Luftwaffe pod koncernem Junkers (700 zaměstnanců); knihovna je v provozu dál

1944 – do knihovny přišlo téměř 40 tisíc návštěvníků, nejvíce od jejího otevření; v knihovně pořádány přednášky o českém umění

1946 – obnova po válce (poškození z května 1945) – kreslírna předělána na zázemí pro zaměstnance; potřeba kreslírny klesala spolu se zájmem o předlohy zhruba od roku 1925

1947 – miliontá návštěvnice (studentka VŠUP)

Snímek z roku 1944 – dvě vestavěné kanceláře ve studovně, zrušeno v roce 1946

1950 reorganizace fondu

1949 – 29. března UPM převedeno do vlastnictví státu pod Ministerstvo školství, věd a umění, brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum se stalo pobočkou UPM; dr. Jan Flajšhans se stává ředitelem, ve funkci do roku do 1960

1950 – převeden zabavený církevní a šlechtický majetek do UPM – počátek zřizování mimopražských poboček musea

1950 – reorganizace fondu –  fotografie a sbírka užité grafiky (plakáty) a drobné tisky převedeny z knihovny do sbírky grafiky; zrušeno oborové stavění, začíná stavění formátové, duplikáty přemístěny do Brna; budován další věcný systematický katalog podle vlastního oborového třídění, rozepsána místa v soupisu památek

1951 – výstava knih a časopisů poškozených „čítárenskými piráty“ – svazky s vyříznutými obrázky, vytrhanými stránkami a pod.

1953 – začíná se budovat fond knihovny muzea módy a společenské kultury v Jemništi, po zrušení této pobočky přešlo cca 2 500 inventárních čísel do fondu Knihovny UPM

1959–1970 – sloučení s NG

1960–1970 – vysoká návštěvnost, zejména díky zahraničním módních časopisů, které se nikde jinde nedaly sehnat

1963 – počalo se s budováním nového systematického katalogu dle MDT a jmenného katalogu článků z časopisů a sborníků, nastupuje Jarmila Okrouhlíková

1966 – ve fondu již téměř 78 tisíc svazků, přišlo 28 645 čtenářů, kterým bylo půjčeno téměř 179 tisíc svazků

1985 sto let UPM

1967 – od října knihovna uzavřena – rekonstrukce ústředního topení – až do roku 1970 knihovna přestěhována do jižního křídla musea; získán depozitář v Chvatěrubech, kam odstěhovány méně užívané knihy a fond jemnišstské knihovny

1968 – knihovna zavřena, půjčuje se pouze zaměstnancům NG a z části fondu; celkem evidováno přes 80 tisíc svazků

1969 – knihovna zavřena od ledna do října, od listopadu provizorní studovna v sále jižního křídla (dnes multifunkční sál); přišlo 1 339 čtenářů

1970 – studovna v jižním křídle muzea po celý rok, přišlo 8 784 čtenářů, půjčeno téměř 25 tisíc svazků

1971–1990 – ředitelem knihovny dr. Evžen Lukeš

1971 – knihovna od 22. března zavřena – rekonstrukce skladiště – vybourání podlahy a stropu mezi oběma velkými skladišti a vložení čtyřpatrové železné konstrukce – získání více místa, ale statické narušení projevující se prasklinami ve zdech (napraveno po povodních 2002), do musea nastupuje Helena Koenigsmarková jako odborná pracovnice (kurátorka)

1972 – půjčeno 13 273 čtenářům 56 291 svazků, ve fondu 92 tisíc svazků, v dalších letech návštěvnost i výpůjčky dále stoupají

1983 – zakoupeno osm nových dřevěných kartoték pro studovnu

1985 – muzeum slaví 100 let od založení; za celou dobu provozu knihovny přišlo téměř dva miliony čtenářů, kterým bylo půjčeno  přes sedm milionu svazků

1994 automatizace knihovny

1990 – přestěhování systematického MDT katalogu do čítárny; 31. prosince odchází do důchodu Evžen Lukeš,
ředitelkou musea PhDr. Helena Koenigsmarková

1991 –  PhDr. Jarmila Okrouhlíková ředitelkou knihovny, 2001–2009  předsedkyní Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií

1993 – dar od Gettyho nadace na doplnění fondu o chybějící základní literaturu, kterou nebylo možné do roku 1989 volně získat – 40 tisíc dolarů musí být utraceno za dva roky; do knihovny nastoupil Filip Wittlich jakožto odpírač vojenské služby; pořízen první počítač a tiskárna

1994 – instalován software Tinlib – od 1995 elektronická katalogizace; Chvatěrubský zámek navrácen původním majitelům, stěhování zde umístěných knih do depozitáře v Brandýse nad Labem (dokončeno v roce 1995)

1995 – Cesnet internet – připojení rádiovými pojítky přes okno směrem na FF UK, koupena digitální kopírka a skener; předána knihovna Waldesova muzea zástupcům rodiny, odkoupeno pouze několik starších módních časopisů chybějících ve fondu; ve studovně výstava Franty Anýže a beseda

1997 – získán grant MK na rozvoj počítačové sítě
1 319 000 Kč – nainstalována síť, server, záložní zdroj a sedm počítačů, tzn. pro každého zaměstnance knihovny; na dobudování sítě a připojení k internetu získána dotace z Open Society Foundations 22 tisíc dolarů

1998 – ve studovně tři počítače s verzí elektronického katalogu Tinlib pro čtenáře; grantu MK koupeny koncem roku další tři počítače; ve studovně umístěn šatní pult

1999 – knihovna má vlastní webové stránky, automatizace knihovny zásluhou Květy Hartmanové

2002 rekonstrukce skladiště

2000 – ukončena katalogizace do lístkových katalogů

2002 – povodně, muzeum ani knihovní sklady nezasaženy, ale zhoršil se stav budovy a bylo nutné její statické zajištění; celý fond – 155 tisíc svazků o váze 190 tun – byl přestěhován do depozitáře v Brandýse nad Labem; knihovna otevřena i během rekonstrukce

2003 – dokončení záchranných prací, budova zpevněna ocelovými táhly, zázemí knihovny rekonstruováno, získáno další skladiště

2004 – knihy nastěhovány zpět do skladišť knihovny

2005 – z programu MK “Veřejné informační služby knihovnen” (VISK 3, 5 a 7) hrazeno lepší vybavenní PC, rekatalogizace fondu, digitalizace Pestrého týdne

2006 – ve fondu 166 218 knihovních jednotek, přišlo téměř šest tisíc čtenářů, bylo vypůjčeno 25 545 svazků;
v knihovně šest menších výstav

2008 – získán grant MK VISK na zpětné zpracování knižního fondu a digitalizaci architektonických časopisů 1. poloviny 20. století, grant je na více let

2009 – počet návštěvníků ustálen na zhruba pěti tisících, stále více čtenářů využívá internet k přístup ke službám knihovny (on-line katalog)

2010 – díky VISK 3 přestoupeno na nový elektonický knihovnický systém firmy Kp-sys z Pardubic (Verbis a Portaro)

2014 začíná velká renovace

2011 – knihovna otevírá i v sobotu; ve fondu 180 294 knihovních jednotek

2012 – Bc. Šárka Bláhová pověřena vedením knihovny; přišlo 3 178 čtenářů, výpůjček bylo 14 805

2013 – odebírá se 210 periodik, polovina přírůstku tvoří dary, především výstavní a aukční katalogy

2014 – na konci listopadu stěhování fondu do depozitáře v Čelákovicích, kanceláře přestěhovány do domu U Minuty na Malém náměstí v Praze

2014–2017 – celková renovace musea – kolaudace 6. dubna 2017; v knihovně restaurován interiér a nábytek, výměna světel, podlahy, instalována vzduchotechnika do studovny a skladišť. Financováno z Programu péče o národní kulturní poklad; knihovna během rekonstrukce otevřena v provizorních podmínkách v domě U Minuty, pro objednané knihy je nutno jednou týdně jezdit do Čelákovic

2017 otevření obnovené knihovny

2016 – 4. dubna otevřen centrální depozitář UPM s restaurátorskými dílnami, část fondu uložena i zde

2017 – od 1. dubna ředitelkou knihovny PhDr. Eva Vondálová; stěhování zpět do obnovené budovy UPM; v listopadu knihovna otevřena v renovovaných prostorech; nový systém registrace čtenářů

2018 – restaurování výběrových svazků z fondu, digitalizace časopisů a zpřístupnění v Krameriu UPM; ve fondu přes 190 tisíc svazků

2019 – ve studovně volně k dispozici přes 100 periodik
a 1 300 odborných publikací, prohlídky pro veřejnost, beseda o textilním výtvarnictví s Markétou Vinglerovou; přišlo 6 411 osob; v říjnu odchází Eva Vondálová

2020 – od 1. ledna ředitelem knihovny Ing. Jaroslav Kostecký; spuštěn nový web knihovny a založeny facebookové stránky; do studovny byly instalovány vázy ze sbírky musea