První a největší česká knihovna pro umění, architekturu a design
Knihovna byla založena spolu s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze v roce 1885, aby se „krasochuť v řemeslech a průmyslu šlechtila“, jak se píše v prvních stanovách musea.
§ 1
Aby se opatřením prostředků, kterých umění a vědy uměleckým živnostem poskytují, a usnadněným přístupem k nim umělecký průmysl povzbudil a krasochuť v řemeslech a průmyslu šlechtila, zařizuje pražská obchodní a živnostenská komora v Praze ústav, nazvaný: »Umělecko-průmyslové museum«, jemuž »cis. kr. rakouské museum pro umění a průmysl« ve Vídni co do podstaty i činnosti za vzor slouží.
Stanovy UPM schválené dne 20. ledna 1885.
Unikátní fond Knihovny UPM byl budován od jejího vzniku. Mnoho svazků bylo získáno darem. Veřejná čítárna byla otevřena 4. října 1887 v zapůjčených prostorech v Rudolfinu.
„Více než polovina knihovny uložena jest v zamčených skříních v postranní chodbě při uměleckém dvoře postavených a žádá-li čtenář knihu takto uloženou, musí zvláště v zimních večerech s lucernou vyhledána a z venku přinesena býti. Ve skříních těch stojí knihy dvěma řadami za sebou, jest tudíž pochopitelno, čekáme-li na přesídlení jako na vykoupení z těchto nesnesitelných poměrů.“
Po třinácti letech provozu ve stísněných prostorech byla Knihovna UPM slavnostně otevřena 20. listopadu 1900 v nově postavené budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V čítárně bylo místo pro 84 čtenářů. Interiér studovny se dochoval z velké části v původní podobě navržené architektem Josefem Schulzem a s barokními skříněmi upravenými pro knihovní sál.
„Čítárna, jež jest spolu s kreslírnou, jest každému, kdo vážné cíle sleduje, zdarma přístupna.“
Knihovna UPM byla od počátku veřejně přístupná, velmi oblíbená a hojně navštěvovaná. Do studovny je dodnes vstup volný. Nejvíce byly půjčovány časopisy, ornamentika, knihy o malířství, předlohy architektonické, předlohy dekorativního malířství a předlohy pro práce ze dřeva.
Sbírka předloh ve fondu Knihovny UPM
Předlohy jsou rozměrné kartony nejčastěji s architektonickými prvky
a dekorativními vzory pro dřevořezby, malby, textil. Jakožto příklady nejrůznějšího dekoru rostlinného, zvířecího, fantaskního a ornamentálního sloužily předlohy ke kopírování, pausování (prokreslování), obkreslování, napodobování a cvičení konstrukce ornamentů.
Předlohy byly vedle časopisů od počátku nejžádanější výpůjčkou a byly určeny dle svého druhu především studentům uměleckých škol, architektům, stavitelům, typografům a nejrůznějším řemeslníkům, postupně však ztrácely význam kvůli běžnějšímu užití fotografie, ústupu dekorativismu a rozvoji uměleckého školství.
Sbírka předloh v Knihovně UPM – 650 krabic převážně 50 x 36 cm, ve kterých je uloženo 63 tisíc kusů předloh pro různá umělecká řemesla – na kartonech nalepené reprodukce nebo výkresy detailů dekorací významných děl. Sbírku založil první ředitel musea dr. Karel Chytil, tištěný katalog najdete pod signaturou D6098. Digigitalizovaný katalog byl zveřejněn v roce 2023.
Slavní umělci a významné osobnosti – častí návštěvníci Knihovny UPM
Hynais, Brožík, Mařák, Myslbek, Schnirch, Vosmík, Klouček, Sucharda, Balšánek, Wiehl, Schulz, Koula, Ohmann, Tyršová, Jirásek, Zíbrt, Winter, Švabinský, Špála, Kafka, Tichý, Štursa, Guttfreund, Kotěra, Gočár, Janák, Braunerová, Teinitzerová, Johnová, Paličková Mildeová, Podhajská, Čapek-Chod, Josef a Karel Čapkovi, Chalupecký, Šalda, Sova, Štech, Hillar, Frejka, Feuerstein, Černá, Bondy …
Historie Knihovny UPM – podrobně
1885–1899 Rudolfinum
1884 – 11. prosince na schůzi Obchodní a živnostenské komory schváleny stanovy Uměleckoprůmyslového musea, předsedou komitétu pro sbírky a knihovnu se stal Vojtěch svobodný pán Lanna, od počátku byl štědrým dárcem do sbírek i fondu knihovny
1885 – Uměleckoprůmyslové museum otevřeno 7. února výstavou
v Rudolfinu; založena „Knihovna umělecko-průmyslového musea obchodní a živnostenské komory v Praze“; koncem prosince začíná nakupování knih, dary do knihovny již od roku 1878; prvním kustodem a později ředitelem (1895) dr. Karel Chytil
1886 – 12. května otevřeny sbírky UPM v Rudolfinu
1887 – 4. října v Rudolfinu otevřena knihovna pro veřejnost, kustodem (druhým úředníkem muzea po řediteli) jmenován František Adolf Borovský
1897 – vydán tištěný katalog sbírky předloh o 21 105 položkách (sestavil F. A. Borovský, sbírka založena a katalogizována Karlem Chytilem). Katalog knihovny kromě předloh není možné vydat, protože je většina fondu kvůli nedostatku místa nepřístupná
1900 vlastní budova UPM
„Nové prostorné a účelně zařízené místnosti měly za následek neobyčejnou, všechno očekávání převyšující návštěvu čítárny. Počet 9 195 čtenářů roku 1901 překvapuje tím více, že knihovna naše není jako v četných jiných městech zároveň školní knihovnou umělecko-průmyslové školy.“
1900 – 18. listopadu otevřena nová budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze u příležitosti jubilejní slavnosti obchodní a živnostenské komory
1900 – v úterý 20. listopadu otevřena Knihovna UPM
1901 – přišlo 9 195 čtenářů, vypůjčili si celkem 42 077 knih a 102 054 předloh; evidováno přes pět tisíc svazků knih a přes 30 tisíc listů předloh v 435 krabicích; zakoupena knihovna Antonína V. Barvitia –
1 126 děl ve 2 000 svazcích
V pátek 15. června 1901 ve 13.45 navštívil císař a král František Josef I. museum.
„J. Veličenstvo, vešed za volání „Sláva!“ a „Hoch!“ do sálu, odebral se na zvýšené podium.“
Uměleckoprůmyslové museum v den návštěvy císaře. Čítárna. Pozůstalost architekta Josefa Schulze, Národní technické muzeum.
1909 umírá Vojtěch Lanna
1902 – dar Renáty Tyršové do sbírky ornamentálních rytin
1903 – dokončeno katalogizování a stavění Barvitiovy knihovny zakoupené roku 1901
1904 – návštěva knihovny stále vzrůstá, v zimních sobotách přijde až 100 čtenářů, celkem za rok 10 226 osob,
v čítárně vyloženo 97 časopisů a periodických děl z celého světa; F. X. Jiřík knihovním adjunktem
1905 – Zdeněk Wirth asistentem knihovníka; knihovna má celkem dva odborné zaměstnance na plný úvazek a dva manipulační úředníky; přišlo 10 889 vypůjčovatelů–mužů a 777 žen; 11. března slavnostně otevřeno druhé patro muzea s expozicí sbírky Vojtěcha Lanny, vlastní musejní sbírky a obou interiérů ze světové výstavy v Paříži roku 1900
1906 – ve fondu přes 9 tisíc svazků, sbírka předloh obsahuje téměř 33 tisíc listů
1907 – vydán tištěný Katalog knih sestavený F. A. Borovským a Z. Wirthem
1908 – jubileum 60. let vlády Františka Josefa I. – 14. května návštěva Františka Ferdinanda d’Este; knihovnu navštívilo 12 264 osob, celkem bylo půjčeno přes 36 tisíc knih a přes 46 tisíc předloh; vyhlášena soutěž na vazbu katalogu knihovny
1909 – úmrtí Vojtěcha Lanny, dražba jeho sbírky u firmy Lepke v Berlíně – v zastoupení musea se za účastnili Karel Chytil a F. A. Borovský, z 1 988 dražených předmětů získáno pro muzeum 155 čísel za 161 tisíc K
1911 F. A. Borovský ředitelem musea
1910 – rozšíření skladiště knih, probouráno spojení se spodním skladištěm a zřízeno železné schodiště; knihovně odkázány architektonické knihy a fotografie Ant. Wiehla – 322 svazků, 15 map s 1211 fotografiemi (dlouholetý člen kuratoria zemřel 7. 11. 1910)
1911 – F. A. Borovský zvolen ředitelem muzea, F. X. Jiřík kustodem; dosavadní ředitel Karel Chytil odchází jako profesor dějin umění na univerzitu Karlo-Ferdinandovu; vydán Jubilejní spis o slavnosti založení UPM (1885–1910)
1911 – převzata darem knihovny Josefa Bayera, profesora na Vídeňské polytechnice (562 svazků, 29 map s 1316 fotografiemi); čítárnu navštívilo 12 343 osob; vyhlášena soutěž na ex-libris pro knihovnu – první cenu obdržel Fr. Kysela
„Vedle sbírek předmětů musejních jest pýchou naší velká a vzorná knihovna musejní a nobyčejně cenná a obsáhlá sbírka předloh těch nejrozmanitějších. Tuto spravuje po dobu téměř 18 roků neunavný náměstek ředitelův, pan F. A. Borovský způsobem přímo vzorným.“
Čtenáři dle povolání roce 1910
- žáci a žákyně umělecko-průmyslové školy
- akademičtí malíři a žáci akademie
- architekti, stavitelé
- posluchači techniky
- sochaři a modeláři
dále pak: studenti jiných ústavů, kresliči, profesoři, učitelé a učitelky, malíři pokojů, truhláři, řezbáři, typografové, zlatníci a klenotníci, litografové, malíři písma, vyšívačky, ciseleři a pasíři
Jak to chodilo v knihovně na přelomu 19. a 20. století?
Co se změnilo a co je stejné dodnes? Zjistíte nejlépe čtením zábavného řádu knihovního!
12. Vypůjčovatel ručí za to, že věc vypůjčenou bez pohromy navrátí, a jest povinen nahodilou škodu dle ocenění správy knihovní nahraditi.
Řád knihovní vydaný 1897 a 1907
1914 začíná 1. světová válka
1912 – koupě Lannovy knihovny u firmy Lepke v Berlíně – 192 děl ve 256 svazcích za 3 246 K; ve studovně vyloženo 125 periodik
1913 – sbírka předloh o 34 212 listech není již dále rozšiřována; získány cenné knihy díky odkazu zesnulého Eduarda rytíře Daubka; do čítárny přišlo přes 14 tisíc osob
1914 – F. A. Borovský pro nemoc odchází, ředitelem F. X. Jiřík, knihovní adjunkt dr. Zdeněk Wirth povolán k vojenské službě; sbírky uzavřeny musejní sály propůjčeny k vyučování (budova Umělecko-průmyslové školy slouží jako nemocnice), knihovna i přednášky pokračují; čítárnu navštívilo přes 15 tisíc osob
1915 – fond obsahuje 7 484 děl ve 14 082 svazcích;
celý rok Z. Wirth v aktivní vojenské službě; přišlo 14717 čtenářů, půjčili si 39 728 knih a 46 497 předloh
1919 doplňování fondu po válce
1916 – velmi malý nákup, přírůstek jen 174 svazků; přišlo 12 340 čtenářů, půjčili si 31 187 a 32 642 předloh
1917 – přišlo 11 004 čtenářů, půjčili si 27 691 svazků a 28 769 předloh
1918 – přírůstek 708 svazků, z toho 460 svazků jsou dary;
3. prosince 1918 založena kniha přání a stížností, poslední zápis je z roku 1988
1919 – doplnění literatury z válečných let umožněno zvláštní státní subvencí – nakoupeno za 19 168 K; ve fondu 15 569 svazků; asistentem ředitele PhDr. Karel Herain; přišlo 16 931 čtenářů
1920 – pokles návštěvnosti způsobený uhelnou kalamitou v lednu a listopadu, přišlo 13 063 osob
1921 – na nákup knih vydáno 42 652,59 K; doplněna sbírka výstavních katalogů; přišlo 14 858 čtenářů a vypůjčili si 38 061 svazků knih a časopisů a 26 548 předloh a fotografií
1922 – budování lístkových katalogů – jmenný a předmětný (odkazy na články), k volné dispozici návštěvníkům čítárny 119 odborných časopisů; nově zřízeno oddělení starých tisků; ve fondu přes 17 tisíc svazků; katalogizuje se Lannův dar starých tisků a módních časopisů; zemřel vrchní knihovní oficiál František Kellner (v knihovně od roku 1887), na jeho místo povýšila Helena Kubičková
1924 pozůstalost Josefa Schulze
1923 – zvýšení návštěv na 16 592 osob a výpůjček na 52 280 svazků, úbývá zájem o předlohy a fotografie; ukončena reorganizace fondu dle odborového třídění, knihovna rozdělena na 29 oddělení, nově zřízena oddělení fotografií a grafických prací
1924 – dar studií a návrhů z pozůstalosti po prof. arch. J Schulzovi (vytříděno prof. arch. J. Fantou), v konvolutu návrhy užitkových předmětů ze skla, vzory dlaždic, studie nábytku, tapet, dekorací, návrhy knižních vazeb
1925 – čítárnu navštívilo 17 211 osob
1928 – v knihovně již 17 speciálních sbírek
1930 – v čítárně uloženy všechny hlavní časopisy, pokračování v rozepisování věcného lístkového katalogu
1932 – nový lístkový katalog v nové skříni – 100 tisíc lístků – dodnes ve studovně jako katalog předmětový; přišlo přes 18 tisíc čtenářů, půjčeno téměř 113 tisíc svazků
1933–1939 – Hana Volavková Frankensteinová ředitelkou knihovny
1947 miliontá návštěvnice studovny
1935 – nejčastěji se půjčují časopisy a díla o grafice pro reklamní účel, knižní grafiku a úpravu tisku; zájem o dřevostavby (tramping)
1937 – budování věcného/předmětového katalogu (knihy i články, asi 120 tisíc záznamů v roce 1985); založena sbírka reklamních nálepek
a pohlednic
1938 – otevřeno denně od 9 do 19 hodin, v neděli a svátek dopoledne
1939 – Oldřich J. Blažíček ředitelem knihovny – sbírky ukryty mimo Prahu, museum zavřeno, v budově UPM je sídlo firmy Letov – opraváři letadel Luftwaffe pod koncernem Junkers (700 zaměstnanců); knihovna je v provozu dál
1944 – do knihovny přišlo téměř 40 tisíc návštěvníků, nejvíce od jejího otevření; v knihovně pořádány přednášky o českém umění
1946 – obnova po válce (poškození z května 1945) – kreslírna předělána na zázemí pro zaměstnance; potřeba kreslírny klesala spolu se zájmem o předlohy zhruba od roku 1925
1947 – miliontá návštěvnice knihovny (studentka VŠUP)
Snímek z roku 1944 – dvě vestavěné kanceláře ve studovně, zrušeno v roce 1946
1950 reorganizace fondu
1949 – 29. března UPM převedeno do vlastnictví státu pod Ministerstvo školství, věd a umění, brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum se stalo pobočkou UPM
1950 – převeden zabavený církevní a šlechtický majetek do UPM – počátek zřizování mimopražských poboček musea
1950 – reorganizace fondu – fotografie a sbírka užité grafiky (plakáty) a drobné tisky převedeny z knihovny do sbírky grafiky; zrušeno oborové stavění, začíná stavění formátové, duplikáty přemístěny do Brna; budován další věcný systematický katalog podle vlastního oborového třídění, rozepsána místa v soupisu památek
1951 – ředitelem knihovny dr. Jan Flajšhans (do roku 1960) – syn Václava Flajšhanse; výstava knih a časopisů poškozených „čítárenskými piráty“ – svazky s vyříznutými obrázky, vytrhanými stránkami a pod.
1953 – začíná se budovat fond knihovny muzea módy a společenské kultury v Jemništi, po zrušení této pobočky přešlo cca 2 500 inventárních čísel do fondu Knihovny UPM
1959–1969 – sloučení UPM s NG – „Knihovna Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea“
1960–1970 – vysoká návštěvnost, zejména díky zahraničním módních časopisů, které se nikde jinde nedaly sehnat
1961 – vedoucí knihovny dr. Dagmar Tučná
1963 – počalo se s budováním nového systematického katalogu dle MDT a jmenného katalogu článků z časopisů a sborníků, nastupuje Jarmila Okrouhlíková
1966 – ve fondu již téměř 78 tisíc svazků, přišlo 28 645 čtenářů, kterým bylo půjčeno téměř 179 tisíc svazků
1985 sto let UPM
1967 – od října knihovna uzavřena – rekonstrukce ústředního topení – až do roku 1970 knihovna přestěhována do jižního křídla musea; získán depozitář v Chvatěrubech, kam odstěhovány méně užívané knihy a fond jemnišstské knihovny
1968 – knihovna zavřena, půjčuje se pouze zaměstnancům NG a z části fondu; celkem evidováno přes 80 tisíc svazků
1969 – knihovna zavřena od ledna do října, od listopadu provizorní studovna v sále jižního křídla (dnes multifunkční sál); přišlo 1 339 čtenářů
1970 – studovna v jižním křídle muzea po celý rok, přišlo 8 784 čtenářů, půjčeno téměř 25 tisíc svazků
1971–1990 – ředitelem knihovny dr. Evžen Lukeš
1971 – knihovna od 22. března zavřena – rekonstrukce skladiště – vybourání podlahy a stropu mezi oběma velkými skladišti a vložení čtyřpatrové železné konstrukce – získání více místa, ale statické narušení projevující se prasklinami ve zdech (napraveno po povodních 2002), do musea nastupuje Helena Koenigsmarková jako odborná pracovnice (kurátorka)
1972 – půjčeno 13 273 čtenářům 56 291 svazků, ve fondu 92 tisíc svazků, v dalších letech návštěvnost i výpůjčky dále stoupají
1983 – zakoupeno osm nových dřevěných kartoték pro studovnu
1985 – muzeum slaví 100 let od založení; za celou dobu provozu knihovny přišlo téměř dva miliony čtenářů, kterým bylo půjčeno přes sedm milionu svazků
1999 připojení na internet
1990 – přestěhování systematického MDT katalogu do čítárny; 31. prosince odchází do důchodu Evžen Lukeš,
ředitelkou musea PhDr. Helena Koenigsmarková
1991 – PhDr. Jarmila Okrouhlíková ředitelkou knihovny, 2001–2009 předsedkyní Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií
1993 – dar od Gettyho nadace na doplnění fondu o chybějící základní literaturu, kterou nebylo možné do roku 1989 volně získat – 40 tisíc dolarů musí být utraceno za dva roky; do knihovny nastoupil Filip Wittlich jakožto odpírač vojenské služby; pořízen první počítač a tiskárna – počátek elektronické katalogizace fondu
1994 – instalován software Tinlib – od 1995 elektronická katalogizace; Chvatěrubský zámek navrácen původním majitelům, stěhování zde umístěných knih do depozitáře v Brandýse nad Labem (dokončeno v roce 1995)
1995 – Cesnet internet – připojení rádiovými pojítky přes okno směrem na FF UK, koupena digitální kopírka a skener; předána knihovna Waldesova muzea zástupcům rodiny, odkoupeno pouze několik starších módních časopisů chybějících ve fondu
1997 – získán grant MK na rozvoj počítačové sítě 1 319 000 Kč – nainstalována síť, server, záložní zdroj a sedm počítačů, tzn. pro každého zaměstnance knihovny; na dobudování sítě a připojení k internetu získána dotace z Open Society Foundations 22 tisíc dolarů
1998 – ve studovně tři počítače s verzí elektronického katalogu Tinlib pro čtenáře; grantu MK koupeny koncem roku další tři počítače; ve studovně umístěn šatní pult
1999 – v lednu knihovna připojena na Internet – webové stránky a on-line katalog jako první muzeiní knihovna u nás; pro badatele pořízeno téměř 92 tisíc kopií; do studovny přišlo 13 233 osob
2002 povodně
2000 – ukončena katalogizace do lístkových katalogů
2002 – povodně, muzeum ani knihovní sklady nezasaženy, ale zhoršil se stav budovy a bylo nutné její statické zajištění; celý fond – 155 tisíc svazků o váze 190 tun – byl přestěhován do depozitáře v Brandýse nad Labem; knihovna otevřena i během rekonstrukce
2003 – dokončení záchranných prací, budova zpevněna ocelovými táhly, zázemí knihovny rekonstruováno, získáno další skladiště
2004 – knihy nastěhovány zpět do skladišť knihovny
2005 – z programu MK „Veřejné informační služby knihovnen“ (VISK 3, 5 a 7) hrazeno lepší vybavenní PC, rekatalogizace fondu, digitalizace Pestrého týdne
2006 – ve fondu 166 218 knihovních jednotek, přišlo téměř šest tisíc čtenářů, bylo vypůjčeno 25 545 svazků;
v knihovně šest menších výstav
2008 – získán grant MK VISK na zpětné zpracování knižního fondu a digitalizaci architektonických časopisů 1. poloviny 20. století, grant je na více let
2009 – počet návštěvníků ustálen na zhruba pěti tisících, stále více čtenářů využívá internet k přístup ke službám knihovny (on-line katalog)
2010 – díky VISK 3 přestoupeno na nový elektonický knihovnický systém
2014 začíná velká renovace
2011 – knihovna otevírá i v sobotu; ve fondu 180 294 knihovních jednotek
2012 – Bc. Šárka Bláhová pověřena vedením knihovny; přišlo 3 178 čtenářů, výpůjček bylo 14 805
2013 – odebírá se 210 periodik, polovina přírůstku tvoří dary, především výstavní a aukční katalogy
2014 – na konci listopadu stěhování fondu do depozitáře v Čelákovicích, kanceláře přestěhovány do domu U Minuty na Malém náměstí v Praze
2014–2017 – celková renovace musea – kolaudace 6. dubna 2017; v knihovně restaurován interiér a nábytek, výměna světel, podlahy, instalována vzduchotechnika do studovny a skladišť. Financováno z Programu péče o národní kulturní poklad; knihovna během rekonstrukce otevřena v provizorních podmínkách v domě U Minuty, pro objednané knihy je nutno jednou týdně jezdit do Čelákovic
2017 otevření obnovené knihovny
2016 – 4. dubna otevřen centrální depozitář UPM s restaurátorskými dílnami, část fondu uložena i zde
2017 – od 1. dubna ředitelkou knihovny PhDr. Eva Vondálová; stěhování zpět do obnovené budovy UPM; 15. listopadu knihovna otevřena v renovovaných prostorech; nový systém registrace čtenářů
2018 – restaurování výběrových svazků z fondu, digitalizace časopisů a zpřístupnění v Krameriu UPM; na pozici propagace knihovny nastupuje Jana Wedellová; ve fondu přes 190 tisíc svazků
2019 – ve studovně volně k dispozici přes 100 periodik
a 1 300 odborných publikací, prohlídky pro veřejnost, beseda o textilním výtvarnictví s Markétou Vinglerovou; přišlo 6 411 osob; v říjnu odchází Eva Vondálová
2020 – od 1. ledna ředitelem knihovny Ing. Jaroslav Kostecký; Jana Wedellová vytváří nový web knihovny a zakládá facebookové stránky; do studovny byly instalovány vázy ze sbírky musea, a opraveny hodiny; kvůli protipandemickým opatřením zavřeno téměř šest měsíců, v říjnu knihovna otevřena jako jediná část UPM; přišlo 1 540 návštěvníků
2021 výstava z fondu
2021 – 11. května otevřena ve foyer výstava Aby se krasochuť šlechtila
2021 – digitalizace Glass review (IaC7887) a Uměleckého měsíčníku (IaD1982) — Kramerius >>
2021 – 1. října Jarmile Okrouhlíkové udělena Cena českých knihovníků
2021 – založena tradice PF Knihovny UPM, pvní vytvořil Jiří Slíva; i přes pandemická omezení a úplné uzavření od ledna do dubna do studovny přišlo 1 237 čtenářů
2023 návrat do normálu
2022 – otevírací doba změněna na 11–18 hodin od úterý do pátku; přišlo 2 748 čtenářů; ve fondu je již 196 196 knihovních jednotek
2022 – obnoven web Artlib.eu do podoby souborného katalogu uměleckohistorických knihoven
2022 – druhé PF pro knihovnu vytvořil Oldřich Jelen
2023 – přišlo 3 170 čtenářů; třetí PF pro knihovnu vytvořila Michaela Groschupová
Články o Knihovně UPM – on-line
- Co je nového ve vaší oblíbené Knihovně Uměleckoprůmyslového musea v Praze – Jana Hessová, 2021 – Bulletin SKIP >>
- Aby se krasochuť šlechtila – výstava unikátů z fondu Knihovny UPM – Jana Hessová, 2021 – Knihovna plus >>
- Uměleckoprůmyslové museum v Praze a jeho knihovna po rekonstrukci – Eva Vondálová, 2017 – Bulletin SKIP >>
- Osobnosti knižní kultury: Vzpomínka na doktora Evžena Lukeše (1925–2017) – Jarmila Okrouhlíková, 2017 – Čtenář, měsíčník pro knihovny >>
- Rozhovor s doktorkou Jarmilou Okrouhlíkovou – Jana Nejezchlebová, 2016 – Duha >>
- Speciální sbírky v muzejních knihovnách – Jarmila Okrouhlíková, 2014 – Čtenář, měsíčník pro knihovny >>
- Z dějin Knihovny Uměleckoprůmyslového musea – Jarmila Okrouhlíková, 2013 – Duha >>
- K životnímu jubileu Jarmily Okrouhlíkové – Štěpánka Běhalová, 2011 – Ikaros, časopis o informační společnosti >>
- 120 let Knihovny Uměleckoprůmyslového muzea – Jarmila Okrouhlíková, 2005 – Čtenář 10/2005 – 1. díl >> (pdf ke stažení); Čtenář 11/2005 – 2.díl >> (pdf ke stažení)
Prameny ke studiu historie musea a knihovny
- Rukověť pro Obchodní a živnostenskou komoru v Praze sestavena za příležitosti nového ustavení se komory v roce 1902 k příkazu odstupujícího presidia komorního – on-line v krameriu zde >>
- Zpráva kuratoria za správní rok 1886–1932 Uměleckoprůmyslové museum Obchodní a živnostenské komory v Praze. V Knihovně UPM pod signaturou IaC113 – odkaz do katalogu >>
- Pamětní list, který dne 3. prosince 1898 vložen byl do závěrečního kamene nové budovy UPM, signatura B3354 – digitalizát Pamětního listu >>
